Koktejlka | To, co se mi nevešlo do hlavy

"Hm, ne."
"Sob?"
"Jo! A jakej?"
*záchvat smíchu*
"Žije na pólu..."
"Aha! Takže polní!!?"

A já se svíjím, bráním se všemu, co je pod mou úroveň.
Už dávno vím, že nemám žádnou hrdost, ale zdravý rozum si snad chvíli udržím, není-liž pravda?
Je-li něco, čeho si sama na sobě vážím, je to zdravý úsudek - který se sice neprojevuje příliš často, ale když se objeví, stojí to za to.

Zatímco na výtvarce jsme dělali linoryty, na hudebce fotky (neptejte se proč) a hudební doprovod k našemu mostu (ehm...) a na humanitkách píšeme (nebo se o to alespoň snažíme, viď, Koktejlko?) kapitoly do výsledné knihy o pražských mostech, informatikář (který je mimochodem vystudovaný hudebkář... "Nebudu vás učit o těch šílenej maličkostech, který jsou na základní desce a kterým žádnej normální člověk nerozumí, ani o ničem jiným nějak extra složitým...") to vzal zostra a po tom, co nás donutil vytvořit ve Wordu 'stránku z prodejního katalogu mostů', teď musíme dělat její stylopis v CSS.

(Se svými básničkami vás jen tak otravovat nepřestanu :-p.)

Kouzelné Ticho

Matfyzák a matfyzačka sedí na lavičce v parku.
"Miláčku, myslíš na to samé jako já?"
"Hmm."
"A kolik ti to vyšlo?"
xD