koktejlka: A řekni, co je vlastně hranice? Vždyť nemůže být tenká, když nikdo pořádně neví, kde začíná a končí... hranice nejsou, to jen lidi si je vymysleli a uvěřili jim. Já neříkám, že je to špatné, ale tak to je. Ostatně jako všechno ostatní. Ale můj komentář na tvém blogu stále platí.
femme: samozrejme ze hranice si urcujeme sami...ale pro mne jsou dulezite.delaji mne clovekem.pokud bych je nemela,jdu se zakopat.
infikovana-houba®svetu.cz: Tahleta tvoje hnusná, sobecká, arogantní, naivní, bezcitná, nerozvážná holka na mě dokonale sedí...problém je v tom, že jsem taková už od malička...předtím žádný zdravý úsudek nebyl. Ty si možná myslíš, že se měníš, ale není to pravda. Zůstáváš pořád stejná, jako ve třetí, čtvrté, páté třídě...rozdíl je v tom, že si myslíš něco jiného
constricted: Když v to,co jsme tak dlouho budovali nevkládáme už naději,zboří se to... Když se zaptáš samé sebe "Miluji jej?" tak už jej nemiluješ... Jestli se bojíš,když je ticho,bude přerušeno... Ne nemáš se stát arogantní,nemáš pochybovat o mínění ostatních a za nic by ses neměla měnit. Nepochybuj o sobě,jinak si už nebudeš věřit. Opravdu velice působivý článek...
tlapka: Chvíle, kdy otazníky nestačí...
Začínáš se nám stylisticky pěkně vybarvovat... aspoň mně se to líbí.