Báseň, vymýšlená v autobuse - což ovšem, myslím, nijak zvlášť nesnižuje její kvalitu, nebo snad jo?

Svíčka

Neřekla bych, že jsou nějak extra ostré, barevné, či jinak kvalitně na výši.
Ale jsem teprve začátečník, snažím se, zkouším, hledám a objevuji.
Tak nebuďte zas až tak přísní.
Ale ani moc shovívaví.
Zkrátka... tak nějak na rovinu, prosím.

"Hele, M., tu pravou ruku bys měl dát trochu níž."
Položí mi ji na zadek.
"Ehm, tak nízko zase ne..."

aneb

Jak jsme se pokoušeli tančit.

2 200!

... že teď všechno prožívám mnohem extrémněji a hluboce, a že to škodí nejen mně, ale i mému okolí (viz dole).

Zítra budeme na tělocviku tančit - s klukama.
Ano, vidíte dobře.
Na tělocviku a tančit.
S klukama.

Ve škole nás učili o nevěrohodnosti médií...
... aneb hlasitá tichá pošta v praxi!

Zmatenost.
Nejasné pocity, létající mojí hlavou, kroužící před očima, měnící se v obrazy...

2 100!

Tak jsem zase jednou básnila a toto jsem vybásnila:

Sluneční Světlo

Původně jsem chtěla napsat nějaký srozumitelný a hodnotný článek, ale právě jsem zjistila opravdu úžasnou věc - a to rozvrh na nové pololetí.
A tak mě rozhodil, že o něm prostě musím napsat.
Je úplně, ale úplně totálně stupidní!