Neřekla bych, že jsou nějak extra ostré, barevné, či jinak kvalitně na výši.
Ale jsem teprve začátečník, snažím se, zkouším, hledám a objevuji.
Tak nebuďte zas až tak přísní.
Ale ani moc shovívaví.
Zkrátka... tak nějak na rovinu, prosím.
"Hele, M., tu pravou ruku bys měl dát trochu níž."
Položí mi ji na zadek.
"Ehm, tak nízko zase ne..."
aneb
Jak jsme se pokoušeli tančit.
... že teď všechno prožívám mnohem extrémněji a hluboce, a že to škodí nejen mně, ale i mému okolí (viz dole).
Zítra budeme na tělocviku tančit - s klukama.
Ano, vidíte dobře.
Na tělocviku a tančit.
S klukama.
Ve škole nás učili o nevěrohodnosti médií...
... aneb hlasitá tichá pošta v praxi!
Zmatenost.
Nejasné pocity, létající mojí hlavou, kroužící před očima, měnící se v obrazy...
Tak jsem zase jednou básnila a toto jsem vybásnila:
Sluneční Světlo
Původně jsem chtěla napsat nějaký srozumitelný a hodnotný článek, ale právě jsem zjistila opravdu úžasnou věc - a to rozvrh na nové pololetí.
A tak mě rozhodil, že o něm prostě musím napsat.
Je úplně, ale úplně totálně stupidní!
Z poslední písemky ze zemáku mám 1- a to prosím znamená, že z 2/3 se mi známka posouvá na 2!
Takže pokud se nezblázní profesorka na fyziku a nedá mi trojku, budu mít vyznamenání!
Jo!
Uf.
Doma ze mě budou mít radost.
A já ji mám taky, protože i pro mě trojka znamená, že jsem se tomu předmětu prostě dostatečně nevěnovala.
A přišla nám do třídy nová holka.