Tak jsem si právě na kytaře zahrála začátek toho Watermarku od Enyi - to je úplně úžasný!
Jak to k sobě ladí, ta něžnost, ta melacholičnost...
Probouzí to ve mně fantazii a ta jede na plný obrátky.
Je to vážně naprosto nádherný...
:-*
P.S. Jedinej trouble je, že melodii (horní hlas) budu muset vytáhnout, což znamená hrát s dopadem... a to je můj konec... xD
Když se někomu něco povede, tak mu blahopřejeme.
Ovšem co to je za výmysl?
Copak mu přejeme blaho?
... psát jako všichni ostatní, že někoho miluju...!
Jen kdyby to tak bylo... :D
Hele, jestli s tim máte problém, mám takovou malou radu.
Jsem zmatená.
... myšlenky.
-
-
-
Nesnáším a Miluji.
Hm, postřeh.
Nesnášim sníh.
Otázka, kterou se často zabývám.
Doufám, že všichni, kteří kdy zavítali na tenhle blog ví, že nejsem dospělá.
Pokud si to někdo myslel, teď jsem ho zřejmě krutě vyvedla z omylu, ale snad takový nikdo nebyl.
Je mi... no dobře, přiznávám, je mi dvanáct.
V lednu mi bude třináct.
Doufám, že při tom pádu ze židle jste si nic neudělali.
Mám dojem, že vás napadlo: Ach Bože! Já chodím na blog DVANÁCTILETÝholky?
Jo, chodíte.
Vadí vám to?
Já: "Osm!"
Kámoška: "Ani náhodou! Jedna a půl."
"Tak sedm a půl!"
"Ne, jedna a půl."
"Sedm."
"Jedna a půl."
"Níž už nejdu!"
aneb
Taky známkujete kluky v tramvaji?