fatum®sdeluje.cz: Víš...myslím, že Tě chápu.
Pokud by sis o tom chtěla někdy...promluvit, pokecat, cokoli...
V určitém...směru...jsme na tom podobně, jak s rodinou, tak s chápáním sebe sama.
A...to, jak se mám já, jsem taky vzala spíš jako součást života než cokoliv jiného, ale-nevím,jak u tebe-bylo to pro mě těžké.
Ale o tom jindy, pokud vůbec, protože pochybuju, že by Tě to zajímalo.
Jen jeden maličký dotaz-kdo je ta osoba, kterou to zajímá?
Asi Týna?...
koktejlka: Možná by přece jenom bylo dobrý, zanechat alespoň jakous takous anonymitu...
A mám takový dojem... víš, nemůžu se ho zbavit, mám dojem, že to mám těžší... V určitých směrech... ale v tuhle chvíli se mi to se, nechce vypisovat.
Někdy určitě pokecáme. (zvláštní výraz, vzhledem k okolnostem... Zajdem na kafčo... No jo, já zapomněla... já kafe nepiju...
)
Měj se.
fatum®sdeluje.cz: No jo..u nás se taky hodně změnilo od té doby, co jsi tam nebyla. Nemůžu říct, že k lepšímu, ale to je taky jedno. Můj otec sice neškrtí matku hadicí od vysavače, ale že by se k ní nějaký její přítel choval nějak hezky, to taky ne, ale-i když se nechci opakovat-to je taky jedno. Třeba proto s tím začala a nechce přestat, ne?
Věř mi, mně je úplně jedno, kdo z nás dvou to má těžší. Miliony lidí jsou na tom hůř my dohromady. Ale, upřímně řečeno, někdy bych chtěla ty směry slyšet. Doufám, že to nevadí.
Myslím, že každá z nás to má těžké jiným způsobem a srovnávat to nejde...
Doufám, že tohle pochopíš. Mohla by sis to taky vykládat jinak, a to nechci.
Omlouvám se...za všechno. Za všechno, co jsem kdy udělala.
koktejlka: Jééé, tohle si v duchu říkám často - ale přijde mi trapný to vyslovit či napsat.
Myslím tu poslední větu. Takže ti to vracím...
A... mám dojem, že srovnávat by to možná i šlo, ale žádná z nás o to nestojí... nebo alespoň doufám.
A k těm milionům lidem... takhle by si nemusela řešit žádný svoje problémy, kdyby sis pokaždý řekla... "ale co, někdo je na tom stokrát hůř než já, nemá třeba co pít... tak proč bych se měla snažit zlepšit si známku z frájiny...?"
Já vm, že ty to víš.
Ale to jedno.
Proč to sem vlastně píšu kruci.
fatum®sdeluje.cz: No, asi jsi to nepochopila. Já jsem myslela jiné problémy než ty, co sem teď píšeš. Nikdo by si neřekl, že si nebude zlepšovat známku, když někdo nemá co pít..i když...asi ano, někdo třeba jonemyslím nikoho konkrétního, ale věřím, že i tací by se našli.
K tomu srovnávání-nechci být zlá, ale ty taky nevíš, co se teď děje u nás doma. To ale neví kromě mě a naší rodiny nikdo.
Takže asi tak...
Znovu se omlouvám. Dneska mám pocit, že můžu úplně za všechno...
fatum®sdeluje.cz: Opravdu Tě to zajímá? Opravdu? Vážně, nefalšovaně a upřímně???
Bože..že by někdo? Jestli jo, tak moc děkuju...fakt moc. Asi je to blbý, ale...hodně to pro mě znamená.
Ale pokud ano...tak ti to řeknu, ale ne tady. Pokud tě to zajímá, tak se mě na to zeptáš. Pokud ne, neptej se, já to přežiju
Díky...
lekninka®svetu.cz: Sry, že se vám pletu do hovoru - to bych asi neměla, ale já docela často řešim svoje problémy tak, že si řikám, kolik lidí je na tom hůř. Ne takový ty vnitřní problémy, se kterejma můžu něco dělat, jako ta zńámka - z čeho že to bylo? z frániny? - ale takový ty vnitřní, u kterejch když chci aby zmizely musim dělat něco se sebou. Ale teď je to asi hrozně nesrozumitelný a nejasný. Radši na tenhle koment zapomeňte. Omlouvám se
lekninka®svetu.cz: jo ještě to slovo ,,vnitřní" poprvé, tak to mělo bejt vnější, ale jak jsem myslela na další slova komentu, napsala jsem tam omylem vnitřní.
fatum®sdeluje.cz: Já právě že taky...jinak bych to už asi někdy prostě nevydržela. Nemějte mě za depkařku...to ne, ale...prostě...prostě.
Tak.
kapsicka: Pěkný blog...koukám, že to asi máme podobné.
Hodně štěstí přeju, budeš ho potřebovat!
kapsicka: Nemáš zač.
Začínám také s blogem, ale mám v hlavě takovou spleť a změť myšlenek(brilantní slova, či ne?), že nevím, co dříve.
koktejlka: Zda jsou ta slova brilantní či ne, nemohu posoudit, ovšem okud je miluješ, není, co řešit...
kapsicka: Mimochodem...doufám, že se neurazíš, ale...mohla bych si Tě přidat do přátel?