Právě jsem zveřejnila článek s fotkami, který se odmítá zobrazit tady, na titulní straně, a proto píšu tenhle, abych na něj upozornila.

Ty 'umělecké' nejsou tak zajímavé, takže zveřejňuji jen ty, na kterých něco opravdu je.
Samozřejmě pokud byste měli zájem i o ty 'umělecké'... :D

19. února 2009, Praha, Vltavská

Nejspíš jsem v chatě.
Možná na svahu.
Možná někde úplně jinde.
Nevím.
Teď, 6.3., den před mým odjezdem večer, teď opravdu nemám tušení.
V téhle chvíli ani nevím, v kolik hodin tenhle článek zveřejním. Takže se na mě nezlobte.

Myslím, že název mluví za vše. :-)

Jelikož nejsem suchar a nechci se nechat utlačovat od rozDivočeného Pážete, zveřejním tady hudbu, která vlévá tanec do žil mně.
Upozorňuji vás, že to není hudba trsací (ikdyž... může být :D), ale tancovací.

Přiznám se, tu knihu jsem si půjčila jen kvůli oku/uchu lahodícímu jménu a pěkné staré obálce.
Ale už po dvaceti stránkách jsem věděla, že číst ji jen tak nepřestanu.
Vlastně, že dočíst ji prostě musím.

(Pozor - velice depresivní článek - pro vás!)

Ano, ano, celý den. xD

Druhou kapitolu jsem napsala zatím dvakrát, ale ani s jednou verzí není naše paní profesorka spokojená "vzhledem k mému literárnímu talentu".
Prostě chce, abych ji udělala lepší.
Zvěřejňuji zatím jen ten první pokus.

"Tak hni sebou! Slyšíš?! Dělej!" křičel německý důstojník na muže, krčícího se v rohu prázdné, špinavé místnosti.
"Ty zmrde židovská! Tak se aspoň braň!!" zařval a kopl stín člověka před sebou bolestivě do břicha.