Sedmnáct tisíckrát někdo koukal na moji holou a hloupou stránku, kde se už asi dvě stě let neobjevilo nic zajímavého. To si myslím zaslouží obdiv, rozhodně minimálně můj. Dny se točí jako blázen, co si koupil novou sukni, a jeden puntík mě hodil sem. Chápu, že tenhle článek nikoho nezajímá, ani to nejni moc článek, je to spíš takový blud, ale to nevadí, protože vzheldem k tomu, že si to nikdo nepřečte, to ani nikomu nemůže vadit. Bezva dohoda.
Já letím! Zítra v 11:05 mi letí letadlo do Turecka! A hádejte, kolik tam mají stupňů? 28! Ja-hooooooou!!!
... z Byzantské říše)
Po chvilkové agonii je tu zase vaše Koki! Přesně taková jakou ji nemáte rádi, za to, že se snaží být vtipná (a moc se jí to nedaří), že se tváří, jako že všechno ví a zná a všemu rozumí (z kteréhožto omylu vás dnes a denně vyvádí svými neuvěřitelnými žvásty) a že vás zahlcuje přebytečnými informacemi (většinou postrádájícími smysl)!
Ja-hou!
Adios! Tímto dnem se mě zbavujete na více než týden! Ale no tak, nejásejte tak nahlas, prosím...
Sklapni a drž hubu a krok, jasný? Přestaň se už sakra kroutit, tohle nemá smysl. Rozhlídni se kolem, ty to do hajzlu nevidíš? Neslyšíš ty nářky? Necítíš tu hrůzu? Ne?
Ty vole... za co tě platěj, kamaráde? Co si vo sobě vůbec myslíš? Kdo seš? No kdo? Kdo má teď ramena, no?
Dovolíš si? Na bezbrannýho? Flákneš ho? Dokážeš to?
A brzo napíšu něco víc. Teď nějak nemám čas/náladu/správnou konstalaci hvězd... xD
Mám toho nějak moc, prostě když si sednu k počítači, mám dojem, že nemám na to, napsat článek.
A ani tenhle nemá žádnou váhu, je to jen pokus o to, sdělit vám, že jsem ještě neumřela (přestoež k tomu nemám daleko... xD).
Takže se všem omlouvám, že jim nekomentuju jejich skvostné články a že nepíšu moje skvostné články, ale prostě si budete muset počkat.
A já vím, že vám to zas tolik nevadí... :D
Nemůžu nic napsat, číst, ani komentovat, protože píšu kulturák.
(Možná) zítra se ozvu.
Pa.