Nech si už ty kydy ksakru, slyšíš?

Sklapni a drž hubu a krok, jasný? Přestaň se už sakra kroutit, tohle nemá smysl. Rozhlídni se kolem, ty to do hajzlu nevidíš? Neslyšíš ty nářky? Necítíš tu hrůzu? Ne?
Ty vole... za co tě platěj, kamaráde? Co si vo sobě vůbec myslíš? Kdo seš? No kdo? Kdo má teď ramena, no?
Dovolíš si? Na bezbrannýho? Flákneš ho? Dokážeš to?
Sebereš v sobě dost síly na to, aby ses pak mohl sám sobě podívat do očí?
Kde máš kurva hranice, člověče? Co všecno bys byl schopnej udělat? No tak co do hajzlu?!
Slyšíš?!

No jasně, ty zas děláš, že nevnímáš. Ignorance. Jasný, chápu, OK.
Ty si takovej debil, to je neuvěřitelný.
A dovedeš si to přiznat, kámo?
Podívej se do zrcadla.
Sám sobě do očí.
Co vidíš?