Spadni ze židle

Adios! Tímto dnem se mě zbavujete na více než týden! Ale no tak, nejásejte tak nahlas, prosím...
Jedu k moři, do Chorvatska, na Korčulu.
Nevím, co od toho mám čekat (eh, u moře jsem ještě nebyla), ale mám dojem, že se těším. (Moje vědomí tu zprávu vlastně ještě moc nezpracovalo. Myslím, že to ještě nějakou dobu potrvá... xD)

Asi nevíte (ostatně, jak byste mohli), že mám potkana.
Tedy, myslím, že mám.
Není to jisté.
Zaběhl se.
O la la, nemáme vůbec tušení, kde je, ale já pevně věřím, že až vytáhnu paty z domu, tak určitě vyleze a bude říkat "jupí, konečně ta kráva hnusná odešla, už mě nikdy nebude zase topit ani nijak jinak mučit, juhúúúúú!"
Vlastně vůbec nemám čas sem něco psát, protože jsme teoreticky už u babičky, se kterou jedu. Plus děda, prateta a prastrýc. Jedeme autem, počítám, že to bude pr.

Tak už vás nebudu dále obtěžovat.
Mějte se tu famfárově!
Vaše Koktejlka.