... že teď všechno prožívám mnohem extrémněji a hluboce, a že to škodí nejen mně, ale i mému okolí (viz dole).

Zítra budeme na tělocviku tančit - s klukama.
Ano, vidíte dobře.
Na tělocviku a tančit.
S klukama.

Zmatenost.
Nejasné pocity, létající mojí hlavou, kroužící před očima, měnící se v obrazy...

Původně jsem chtěla napsat nějaký srozumitelný a hodnotný článek, ale právě jsem zjistila opravdu úžasnou věc - a to rozvrh na nové pololetí.
A tak mě rozhodil, že o něm prostě musím napsat.
Je úplně, ale úplně totálně stupidní!

Tak jsem si právě na kytaře zahrála začátek toho Watermarku od Enyi - to je úplně úžasný!
Jak to k sobě ladí, ta něžnost, ta melacholičnost...
Probouzí to ve mně fantazii a ta jede na plný obrátky.
Je to vážně naprosto nádherný...
:-*

P.S. Jedinej trouble je, že melodii (horní hlas) budu muset vytáhnout, což znamená hrát s dopadem... a to je můj konec... xD

Když se někomu něco povede, tak mu blahopřejeme.
Ovšem co to je za výmysl?
Copak mu přejeme blaho?