koktejlka: Na tom nic není. Vážně. V jednu chvíli nic a najednou víš, co máš psát. Jako kdyby ti to někdo našeptával. Posloucháš ty slova a co nejrychleji píšeš, abys je nezapomněla. A pak se na to podíváš, sem tam něco změníš, a když se ti to nelíbí, uděláš ctrl+a a delete. Když se ti to líbí, uložíš to. A když se ti to líbí i po hodině, po dvou, i následující den, tak pak máš básničku - a můžeš jí třeba i zveřejnit, když máš dost odvahy - a nebo když jsi tak pošetilá, jako třebá já.
pajenka®svetu.cz: Můj problém je, že básničky nejsou můj šálek kávy... to co říkáš praktikuji na próze... ale většinou to nespatří ani světlo světa
koktejlka: Ale... to je škoda. Tedy ne to o próze, je jasné, že každému sedne něco jiného (ačkoliv já dokážu asi obojí... ale ani jedno dobře, můžeš si zkusit přečíst něco z mých próz, jsou tu), ale že to nespatří světlo světa. Tak aspoň jednu, někdy, zveřejni... kvůli mně, holce, co ti ukradla ze šňůry kalhotky... prosím.
pajenka®svetu.cz: Když já většinou jen tak dumám v hlavě, když to mám sepsat ztratím na to chuť... ale už snad 50x jsem začala psát něco jako knížku... dokonce jsem jednu kdysi i po částech zveřejňovala, ale když to čtu zpětně nejradši bych to roztrhala, šlo-li by to
koktejlka: Tak to každý. Taky mám takových pár pokusů za sebou. "Ze mě bude velká spisovatelka. Až budu velká a slavná, budu říkat "první knížku jsem napsala ve svých deseti letech" ...." - takové sny jsem měla taky.
Ale ono nejde. Možná je to tak lepší.
femme®bonzuje.cz: Skvele, uzasne, ohodnoceno jednickou a asi si to dam na lednicku,abych se to naucila))
ja to ale myslim vazne, je skvela!!!
koktejlka: Ooooooo, děkuju. To jsem nečekala, zas tak dobrá mi nepřijde.
(až se ji naučíš, dej vědět )
mix*: to je suprový já chci taky něco pořádnýho složit! (no jo.. já bych toho chtěla moc, já vím...
)
ale fakt nádhera
---
mix.pise.cz
koktejlka: Jé, děkuju.
Tak piš. Četlas můj komentář o něco výš? Prostě piš. Jde to!
constricted: o páni, koktejlko ta je parádní, (Ty jsi ještě básničku nepsala, viď? jako na blog myslím! ) Někdy jsem měla pocit, že si jiv myšlenkách zpívám, no vážně. Přes to je napsaná jako báseň pro čtení v duchu, ne nahlas...to se mi na ní líbí. Máš básnický střevo koki!!!
koktejlka: Páni, děkuju mockrát, Constri.
Ale jo, psala, mám tu rozcestník "poeticky" a v každé z těch tří rubrik nějaká ta "báseň" je - i když moc jich tam není - ale většina jich hlavně není dobrá. Jen tu tak straší , ale mazat je nebudu.
dvirka: Nádherná básnička,dokázala bych si z ní představit písničku...takovou rockovou,trochu dramatickou,ale melodickou
constricted: Co se mi na tvých básníčkách líbí jsou především dvě věci. První - jistota, s kterou je píšeš. Jsi přesvědčená o jejich smyslu a myšlence způsobu psaní a tak dále. Kdybych tě viděla ji recitovat, rozhodně vidím nenervózní, sebejistý, odvážný výraz ve tváři. Druhá - nová tvář básně. Dala jsi básni novou bodobu a snad i myšlenku. Jsou to, jak jsem již řekla, básně psané a psané být mají, tudíž i čtené pouze očima, nikoli nahlas. (tady odpadá ta recitace. ) Podobné básně psal myslím Havel, ale nebyla tam myšlenka, spš jen ironie slovíčkaření. Jsem tak ráda, že jsem to mohla číst...
koktejlka: Constricted, nepiš mi takovéhle věci, protože já si pak ještě budu myslet, že to je pravda! Neustále mi přijde, že oproti tvým úžasným článkům jsou moje básně jen něco hnusného, rozplizlého na chodníku. Jestli mě budeš ale dál srovnávat s Havlem... *nervózně se směje*
Ale děkuju. Ačkoliv si nedokážu představit, že bych něčemu - čemukoliv - dala novou podobu či myšlenku (ale zní to dobře! ), děkuju, že to všechno (ať už je to jakékoliv) dokážeš ocenit.