koktejlka: Na tom nic není. Vážně. V jednu chvíli nic a najednou víš, co máš psát. Jako kdyby ti to někdo našeptával. Posloucháš ty slova a co nejrychleji píšeš, abys je nezapomněla. A pak se na to podíváš, sem tam něco změníš, a když se ti to nelíbí, uděláš ctrl+a a delete. Když se ti to líbí, uložíš to. A když se ti to líbí i po hodině, po dvou, i následující den, tak pak máš básničku - a můžeš jí třeba i zveřejnit, když máš dost odvahy - a nebo když jsi tak pošetilá, jako třebá já.