... dobrou noc, miláčci.
Nepřeji vám sny plné kroužkovců s podélnou i okružní svalovinou.
Sny plné padesátiletých profesorů tělocviku s nádhernými a svaly a dementní maminkou.
Bratr koupil kokos, protože byl ve slevě, a zmizel z bytu.
Bráška se rozhodl, že kokos rozdělá.
Věřte mi, vážně bych hrozně ráda napsala, třebas i něco srozumitelného, ale sepisuju text na školní projekt o mostech, konkrétně o Negrelliho viaduktu - snažím se popsat své pocity, které jsem měla u onoho mostu.
Definovat jeho atmosféru.
Uf.
No nic, ozvu se vám později, ju?
Jak je to možný?!
Venku to má bejt BÍLÝ, ne ORANŽOVÝ!
Když se někomu něco povede, tak mu blahopřejeme.
Ovšem co to je za výmysl?
Copak mu přejeme blaho?
Snažila jsem se doběhnout své sourozence a při sbíhání čerstvě zasněžených schodů jsem sebou nehorázně sekla.
Mám naraženej zadek, ale hrozně!
Když sedím, tak musím sedět tak jako nakřivo, aby byla moje levá půlka odlehčená.
Stále ještě žiji!
Ve zdraví jsem přežila jak Štědrý den, tak Silvestra i Nový rok.
Skvělý!
Já s bratrem sedíme u počítačů, otec s druhým bratrem jsou venku, na nákupech (ovšem samozřejmě, že ne spolu), matka spí, a můj nejmladší brácha nejspíš balí dárky, protože je zamčený u sebe (u nás) v pokoji a nechce mě tam pustit.