kt®blbne.cz: tak hlavně ať se uzdravíš...dej vědět jak to s tebou vypadá
jinak....poslední dobou řvu pořád a celkem bezdůvodně, dělá mi to dobře, takže řvaní zdar
---
kt.blbne.cz
noobik: Popravdě , to obejmutí bych taky chtěla zažít... Já se z matkou hádala (jsou to asi 2 dny zpátky) a mě tak vytočila že sem jí řekla" Aspoň vým jaká nebudu až budu dospělá".. ona na mě vyvalila oči a říká ?" no jaká?" sem jí jenom odpověděla" .. taková svině"... Popravdě , kdo mě naposled objal byl brácha , to bylo asi 3 hodiny po tý hádce , co jsem pořád brečela jak malá holka.. tak zamnou došel a říká" Segra coje? Zase ste se chytli z matkou"... sem mu všechno řekla... , objal mě a řekl , že se to všechno zpravý , že je to jenom chvilková debilita matky.. Začla jsem se smát , ale když jsem předtím 3 hodiny brečela... Fakt.. a matka mě naposledy objala... Asi když... když mi bylo 8... To bylo všecno v normálu... byly jsme já , mamka , TAŤKA , brácha .... teď se to všechno rozpadlo .. a já se z matkou hádám co chvíla...
hodně ti závidím že můžeš napsat tuto větu:...
Ale máma mě nakonec objala....
koktejlka: No jo, ale to je těžký.
Já ti rozumím.
Ale vem si, že stejně tak bych já mohla říct:
Tolik ti zavidím, že se tvoji rodiče rozešli.
Spousta problémů by se vůbec nestala...
noobik: není co závidět... Nazačátku se ti t bude zdát , že je vše lepší jak se rozešli... Ale postupem času zjistíš , že je strašný nemít v rodině nějakou mužskou ruku , která se tě zastane , pomůže ti apod... Prostě... Každá sme jiná , ale sme si hodně podobné...
koktejlka: Akorát že u nás je ten problém, že matka s otce se KRUTĚ nesnáší... a pořád jsou spolu... Jsou prostě jako dva cizí lidi, bydlící v jednom bytě... se čtyřma dětma...