... a nemám neustálou potřebu se v sobě stůj co stůj nimrat, nee, to se vám jen zdá. :D (Ale co už, troufám si tvrdit, že jako právoplatná puberťačka na to mám plné právo. A tak jej hodlám uplatnit! :D)

Hned na začátek řeknu bez vytáček a na rovinu, že ne. (Tímto jsem přišla o většinu čtenářů. Tleskám si. Někdo mi kdysi říkal, že mám literární talent. :D) A vlastně, tomu zbytku lidí, co mě čtou dál, dlužím říct, že nemám vůbec tušení, o čem tento článek je. Možná, že není o ničem. Při svojí výmluvnosti a inteligenci bych se tomu vážně moc nedivila. Ovšem je tu pár důvodů, proč tenhle článek píšu - a možná, že ony částečně ospravedlňují to, že jeho obsah se rovná dlouhému příkladu se složitými výrazy, na jehož konci máte za úkol výsledné číslo vynásobit nulou.