O Koktejlce
"Dobrý den, nevíte, kde tu jsou záchody?"
"Celý svět je jedna velká záchodová mísa! Ale to, co hledáte, je tamhletudy vpravo..."
Článek Jen jedna další z ještě mnoha zpovědí puberťačky
Komentáře k článku: Jen jedna další z ještě mnoha zpovědí puberťačky
constricted: S tímhle mívám také často problém. Ten strach z konce a ublížení... Je mi tě ze srdce líto...A ty chyby a kompleksy, příjdou a urputně klepu na dveře, škrábou do krve a nedají pokoj.
tlapka: Jedno slovo z tohoto článku ta ostatní přebíjí a ne bez důvodu jsi ho napsala kurzívou... 
wouaf: Moc z toho sice nechápu, třeba proto že neznám reálnej kontext 
ale to je celkem jedno, protože kdybych měla vystříhat věty, které sem si někdy říkávala (Třeba v jinejch situacích) tak to jsou skoro všechny
Jinak k tomu článku jestli se člověk mění: Ach ne, bylo to myšlené tak, že kamarádky si často stěžují, jak se kluci mění, jak se já měním apod. Ale třeba to tak vůbec není a říkají to jen proto aby byli zajímavý ...ne kvůli změnám . Jinak to, že se člověk párkrát za život zkrátka mění je samozřejmé ale ne každý týden naprosto jiná povaha a vzhled...
koktejlka: No jasně
A dík, že to chápeš, ono - tohle si asi dřív nebo později prožije v různých obměnách každá holka... No a musim říct, že ten článek už vlastně TEORETICKY neplatí. I když strach z konce přetrvává, momentálně se víc bojím toho jakéhosi začátku... no a víc už říct nemůžu.
constricted: Drahá koktejlko, snad jsi o Vánocích dopřála svému srdíčku řádné teplo a vibrující radost, žaludku pořádné dobroty a tělu patřičný relax. Do novéhoroku, chci popřát své malé radosti života odhodlanos, sílu a energii a hlavně žádnou duševní změnu! (no a taky nasněžit by ještě mohlo...postaví,e sněhuáka, co ty na to? 
)
koktejlka: Jé děkuju. Přeju ti to samý, akorát ještě o něco lepší!
(No jasně. Už se těšim. )
koktejlka: Hm. V jednu chvíli existoval a pak puf! a byl pryč. No a teď už není. Nebo o něm aspoň nevím.
constricted: Spíš mám pocit, že je spíše přejmenovala, jinak by mi najelo infikovana-houba.nepise.cz
koktejlka: Nemuselo. Když ničíš svůj blog, zeptá se tě to, jestli jej chceš zarchivovat.
constricted: Aha...já nevím, je to strašná škoda. Vždyť ty, já, houbička a femme jsme byly taková blogová čtyřka...nějak se to sype. Ale já vás mám všechny pořád hrozně ráda.
koktejlka: To se ví, me too! Ještě aby ne. A jo, máš pravdu... nějak se to sype... a je to i moje chyba... ach jo. Tohle už asi nikdy nebude jako dřív. Ale nic to nemění na tom, že jaksi "duševně" můžeme být pořád spolu.
constricted: Si piš kočko! To by mi ještě scházelo abys zmizela i ty. Vždyť jsi moje malá radost života, no ne? Však my se ještě proberem.
koktejlka: Já to nemám v plánu. Ještě pořád? Děkuju. Snad... čtyřlístek navěky.
wouaf: Díky za příspěvky Často si říkám, že ty tvé komentáře jsou něco jako závěr nad mejma článkama...ehm Sny. Krásně řečeno, taky si nic nepamatuju a je to zlé, protože se někdy probudím se slzama na tvářích, ale nevím proč. Nebo se přiblble směju a mám rozčechraný vlasy jako nikdy a...taky nevím proč No není to krásný? Jaro je tu!