Básnička s neznámým názvem II.

Další básnička...

Název opět neznámý...

Promiň, už musím jít,
čekají na mne v pekle.
Promiň, už nesmím žít,
chovali by se jen vztekle.
Dala jsem ti, co jsem chtěla,
to už mi nemůžou vzít,
láska má k tobě to byla,
teď už mi zbývá jen jít, jít...

Odpusť mi prosím mé chyby,
jimiž jsem vše zkazila,
odpusť mi všechny ty sliby,
co v lásce jsem ti slíbila...
A nesplnila...

Zapomeň na všechna slova,
jež ode mě si kdy slyšel,
začni žít, začni vše znova,
jako bys mě neviděl...
Nikdy...

Nikdy... neviděl...

Takže, moje další ubohé dílo.
Teda já nevim, ale s básničkařením bych snad měla přestat.
Co myslíte?