"Tak hni sebou! Slyšíš?! Dělej!" křičel německý důstojník na muže, krčícího se v rohu prázdné, špinavé místnosti.
"Ty zmrde židovská! Tak se aspoň braň!!" zařval a kopl stín člověka před sebou bolestivě do břicha.

Ano, začalo to zcela nevinně Honey, honey.
Teď málem brečím u téhle zpropadené písně.

Dávám sem první text do pomalu vznikající knihy o pražských mostech, který na mně vyžádal Walome.
Takže já za to nemůžu, s připomínkami se kdyžtak obracejte na něj. xD

Nemůžu nic napsat, číst, ani komentovat, protože píšu kulturák.
(Možná) zítra se ozvu.
Pa.

Mám spisovatelskou krizi a musím - prostě MUSÍM - napsat kulturní deník.
Do čtvrtka.
Pracuji na prvním zápise a mají být ČTYŘI!
Jsem úplně v prdeli.

Ten můj článek mi vlezl na mozek.
Musím si zlepšit náladu jednou k8Lá6áá4SnOu F4otEš7ššKho9U. xD
LoWÍííSsS! *muck*
xDDD

Filozofovalo se nad ním více než mnohokrát, a přesto vás s ním budu obtěžovat i já.
Budu psát o něčem, co se týká vás všech.

... bych chtěla zastavit čas.
Nebo aspoň zpomalit...

Celý dnešní den jsem zasvětila škole (tedy, té její zábavnější části - fyzika leží pořád nedotknutá na stole xD), a tak jsem napsala text do tzv. katalogu mostů, opravila jsem první kapitolu textu do mostové knihy a právě pracuji na totálním přepsání té druhé.

"U toho mostu byste měli strávit MINIMÁLNĚ tři hodiny. Sedět u něj, vnímat všemi smysly, cítit atmosféru okolí i samostného mostu. Tu byste pak měli přenést do díla jak literárního, tak obrazového. A musíte se zamyslet hloub, hlouběji než normálně. Musíte se naučit vnímat podstatu věcí."